Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti 2019

V pátek 25. ledna 2019 se již po čtrnácté uskutečnilo v prostorách Valdštejnského paláce v Praze vzpomínkové setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Setkání uspořádali Federace židovských obcí v České republice a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s Kanceláří Senátu Parlamentu ČR, záštitu nad ním převzal předseda Senátu Jaroslav Kubera. Ten ve svém úvodním projevu m. j. řekl: … antisemitismus je snaha přenést zodpovědnost, vinu na někoho jiného a jeho za to trestat. Proto se vždy ostře stavím se svými kolegy proti projevům antisemitismu, ať ho provádějí v rámci vládní politiky v Teheránu či v Irsku nebo u nás doma.

Rovněž předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček se vyjádřil k otázce antisemitismu: …zlo a lež mohou nabývat nejrůznějších podob; často přicházejí nenápadně, proto je nutné jim čelit v jejich prvních příznacích. Stojí v přímém protikladu k myšlence tohoto památného dne. Trivializují, vymazávají a ničí vzpomínku na oběti vyhlazovacích táborů, ignorují odboj a hrdinství. Zlo a lež má jméno antisemitismus.

V písemné zdravici oslovil shromáždění předseda vlády ČR Andrej Babiš. Projev přednesl bývalý vězeň nacistického tábora Auschwitz-Birkenau Jiří Fišer, který ve svém osobním poselství požádal, abychom „nemlčeli a v zárodku odhalovali všechny projevy intolerance, antisemitismu, rasové nenávisti i omezování svobody.“ Dále promluvila psycholožka, zástupkyně romské menšiny, Monika Mihaličková. Shromáždění se zúčastnila i komisařka Evropské Unie Věra Jourová. V kulturní části zazněly koncertní skladby Gideona Kleina, Janota Roskina a Ericha Adlera v podání Táni Wajs, Amaliye Abdurashidové a Daniely Grygarové. V závěrečném projevu, který měl předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek, také zaznělo: „je třeba znát naši minulost, abychom se poučili a bránili se, proti všem projevům, které vedou a končí v Osvětimi. Bez pochopení naší minulosti to není možné. Nenávist a přenášení vlastních problémů na druhé je staré jako lidstvo samo. Začíná to slovem, napsanou větou a končí činem. Tak jako tomu bylo při posledním útoku na synagogu v říjnu 2018 v USA. Je třeba jednoznačně označit projevy nenávisti na internetu a sociálních platformách, bojovat proti nim a hnát k odpovědnosti autory.“
I letos se slavnostního vzpomínkového setkání zúčastnili ti, kteří přežili nacistické koncentrační tábory, zástupci organizací, které tyto bývalé vězně sdružují, např. Terezínská iniciativa, Historická skupina Osvětim, Ukrývané děti, ad., senátoři a senátorky, zástupci diplomatického sboru, arcibiskup pražský, vrchní zemský rabín a další významné osobnosti veřejného života.

Před 74 lety, 27. ledna 1945, byl Sovětskou armádou osvobozen komplex koncentračních a vyhlazovacích táborů, nechvalně známých jako Auschwitz-Birkenau. Spojenecké armády pak postupně osvobozovaly koncentrační tábory na východě i na západě Evropy a svět se tak s hrůzou začal dovídat o zvěrstvech, spáchaných zde nacistickým režimem. 27. leden je v tomto poznání považován za zlomový, a proto je od r. 2004 připomínán jako významný den, a to nejen v České republice. V listopadu 2005 byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů za Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
zdroj: tisková zpráva vydaná FŽO v ČR

Obrázek: