Slavnostní setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 26. 1. 2007

Datum a čas konání: 
Úterý, 28. Leden 2014 - 11:30

Slavnostní setkání při příležitost i Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 26.1. 2007, Rytířský sál Senátu Parlamentu ČR

V Rytířském sále Senátu Parlamentu ČR, pod záštitou jeho předsedy Přemysla Sobotky uspořádaly 26. ledna 2007 Federace židovských obcí v ČR, Nadační fond obětem holocaustu a organizace přeživších holocaust a politických vězňů slavnostní shromáždění při příležitosti Dne obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Akce, kterou moderovala Ester Janečková a o jejíž hudební doprovod se postaral Miroslav a Zuzana Ambrošovi, se konala s podporou Ministerstva kultury ČR a Židovské obce v Praze.

Úvodní slovo pronesl předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, který upozornil na hrozby antisemitismu a na nebezpečí zpochybňování holocaustu, které, jak zmínil, kritizoval již minulý rok. Poukázal také na to, že Senát koncem loňského roku reagoval odmítavým usnesením na mezinárodní pseudovědeckou konferenci o „osvětimské lži“ v Teheránu. Připomněl také povinnost neignorovat historická poučení: „To, že si stále připomínáme události staré již 62 let, je naší nutnou povinností. Ti, kteří se na své cestě dneškem snaží vyhlížet jen „světlé zítřky“ a ignorují jakákoliv historická poučení, riskují, že se snadno a rychle octnou v marasmu minulosti.“Stejnou obavu z hrozby zapomnění či možnosti opakování šóa vyjádřil jak Christoph, výkonný viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru, tak posléze předseda vlády Mirek Topolánek, když uvedl: „Onu smrtící statistiku nám připomínají památníky šóa. A připomínají ji zdaleka nejen Židům. Každý z nás může být v budoucnu na jejich místě. Pamatujme si, co způsobilo hrůzy minulosti, bojujme aktivně s hrozbami současnosti, abychom se nemuseli bát budoucnosti.“ Předseda vlády také poukázal na nebezpečí antisemitismu, když pronesl: „Antisemitismus je stále živý. Evropané vidí v židovském státě málem větší riziko pro mezinárodní mír, než představují teroristé. Je hanbou starého kontinentu, že takto uvažuje spousta jeho obyvatel šedesát let poté, co jejich předci dopustili holocaust.“

Erika Bezdíčková, která sama hrůzami koncentračního táboru Osvětim prošla, přispěla svým velmi otevřeným, osobním a dojemným projevem. Promluvila nejen o svých, zajisté velmi bolavých vzpomínkách na Osvětim, ale poukázala také na těžkosti vyrovnat se nejen se svým krutým osudem, ale také s pocity viny, s nemožností o hrůzných zážitcích vyprávět, předat je dál. Na závěr svého projevu i ona vyjádřila obavy ze zapomnění hrůz holocaustu, když pronesla: “Se svojí minulostí žiji neustále a vím, že vnímám a cítím jinak než ti, které Osvětim nepotkal. A neustále si kladu otázku, zda se lidstvo z těchto hrůz poučilo. Mnohdy se obávám, že nikoli.“Ve stejném duchu promluvila i Jarmila Balážová, publicistka a zástupkyně romské komunity, která pohovořila na téma Vliv romského holocaustu na třetí generaci moravských a českých Romů. Také ona hovořila o těžkosti romských přeživších vyprávět o svých osudech potomkům, předávat svědectví dál a neopomněla poukázat na důležitost nezapomínat na holocaust, když pronesla: „Tragédie spojená s holocaustem stále zanechává své stopy a ani třetí generace, byť je ve vyrovnání se s touto stinnou kapitolou dějin nejdál, těchto stop není zbavena. I proto je potřeba podobných významných dnů a seminářů jako je ten dnešní.“

Po ukončení hlavního programu a po neformálním setkání v Rytířském salónku, kde všichni zúčastnění přeživší, velvyslanci i politici vyslechli přípitek senátora Tomáše Töpfera, se novináři přesunuli na tiskovou konferenci do Zaháňského salónku. Konference, kterou moderoval Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí, se zúčastnili Christoph Heubner a Felix Kolmer z Mezinárodního osvětimského výboru, Dagmar Lieblová, předsedkyně Terezínské iniciativy, Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanské společnosti a již výše zmíněné Jarmila Balážová a Erika Bezdíčková. I zde se hovořilo nejen o hrozbách a rozšíření českého neonacismu, aktivitách jednotlivých organizací, ale hlavně, v návaznosti na předchozí projevy o budoucnosti, o předávání svědectví holocaustu dál mladším generacím. Byla vyzdvižena důležitost zaměřit se na školy, na výuku a na vzdělávací programy o holocaustu obecně.

Akce byla reflektována v tisku a řadě médií. ČT a ČT 24 nejen událost komentovaly ve Zprávách i Událostech, ale také pozvaly do Studia ČT 24 ředitelku Nadačního fondu obětem holocaustu, Martu Malou, aby zde pohovořila převážně o aktivitách organizace a do Událostí, komentářů prof. Felixe Kolmera a Erika Kolana, zástupce České unie židovské mládeže. Zpráva o události proběhla také tiskem, krátkou tiskovou zprávu uveřejnila ČTK, dále o akci informovaly internetové servery ChristNet či Romea.cz, Atlas.cz a další. Dvacetiminutovou relací se k tématu vrátil ještě týž večer také Český rozhlas v pořadu Zaostřeno na lidská práva – Den holocaustu a jeho souvislosti, který moderovala Jarmila Balážová a na její dotazy odpovídal Tomáš Kraus, Jana Šmídová, Leo Pavlát a Jiří Pehe. 27. ledna 1945 byl osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka, tento den je rozhodnutím rezoluce OSN každoročně připomínán jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu a v ČR uctíván jako významný den.