V krásném prostředí Werichovy vily jsme zhlédli představení Alma Rosé. Monodrama Mariusze Urbanka mapuje příběh slavné houslistky, která byla s nástupem nacismu nejprve donucena opustit domov i největší evropská pódia, načež se dostala až do Osvětimi, kde se stala dirigentkou ženského orchestru.
V hlavní roli zazářila Sarah Hlaváčová, kterou doprovodil dámský smyčcový kvartet. Představení Alma Rosé, jenž jsme v minulosti finančně podpořili, jsou realizována na řadě míst České republiky, a dokonce také v zahraničí, přičemž není výjimkou, že se jeho publikem stávají žáci vyšších ročníků základních škol.
Kdo byla Alma Rosé?
Alma Rosé se narodila 3. listopadu roku 1906 do slavné hudební rodiny. Její otec, Arnold Rosé, byl zakladatelem Rosé kvartetu a koncertním mistrem Vídeňských filharmoniků a orchestru Dvorní opery. Matčiným bratrem pak nebyl nikdo jiný než slavný rakouský skladatel Gustav Mahler. Malá Alma se tak od malička učila hrát na housle a brzy také vystupovala. Roku 1930 se provdala za československého houslistu Vášu Procházku, ale manželství se po pěti letech rozpadlo. Pracovně se jí však dařilo skvěle, a to hlavně s dámským orchestrem Wiener Walzermädeln, který založila a jenž se těšil velké popularitě.
I přes hrozící nebezpečí, nechtěla po nástupu nacismu odjet z Evropy. Pouze se odebrala do Nizozemí, kde uzavřela fiktivní sňatek, který ji měl případně ochránit. Ani ten nijak nepomohl. Když se v roce 1942 rozhodla pro útěk, byla zatčena a několik měsíců vězněna v táboře Drancy. Odtud ji nacisté zavlekli do Osvětimi. Zpráva, že v táboře je slavná hudebnice, se dostala až k vrchní dozorkyni Marii Mandlové, která jí dala na starosti táborovou kapelu. Alma si uvědomovala, že tentokrát má hudba cenu života. Členky kapely proto pilně nacvičovaly požadované skladby a následně co nejlépe hrály při odchodech i návratech vězňů z práce mimo tábor a pro potěšení esesáků. V dubnu roku 1944 však Alma Rosé náhle zemřela, pravděpodobně poté, co snědla otrávené jídlo.
