Se vzpomínkou na oslavu svátku v terezínském ghettu.. „V roce 1943 připadl Tu bi-švat na 21. ledna. Přestože panovala zima, přivítali mladí svátek radostně. Scházel jim sice potřebný počet druhů ovoce k tu bi-švatové hostině, neboť v ghettu nebylo ovoce žádné, ale neváhali a ovoce namalovali na starý dopisní papír a vystříhali jej. Zpívali písně, které zněly tak vesele, jakoby by byli doma, byly plné naděje nového života. Jeden vězeň, který pracoval v blízkosti nádraží, donesl patnácticentimetrovou sazenici s kořínky, což bylo přísně zakázáno. Zástupci jednotlivých domovů se shromáždili na dvoře uzavřeného bloku domů, nemohli jít všichni, aby neupoutali pozornost strážníků. Vykopali jamku, zasadili do ní neznámou sazenici stromu a přikryli ji slamníkem. Někdo recitoval žalmy, jiní zpívali. Někdo se posadil na zeď a interpretoval biblický verš „ki jemej ec – jemej ami” „jako dny stromů jsou dny mého národa”. Děti, mladí i jejich vychovatelé, všichni se cítili oslavou svátku povzbuzeni. Pomalu rostla sazenice stromu v těžké zemi, mladí na strom nezapomněli, v horkých letních dnech jej zalévali, v zimě chránili před mrazy. Transporty přicházely a odcházely, ale stále ještě byl v Terezíně někdo, kdo na stromek pamatoval. Uplynul rok 1943, 1944 a na Tu bi-švat roku 1945 se kolem stromku sešla jen malá skupinka dětí. Roku 1948 byl tento strom přesazen na židovský hřbitov v Terezíně, kde se má stále čile k životu.. (vzpomínka A5243 PT)
fotografie: Památník Terezín
